Najdi Pomoc

Lidé dnes nejčastěji hledají

Psychiatrie - psychické poruchy v těhotenství a laktaci

Období těhotenství představuje pro ženu velkou životní změnu, a to jak z fyziologického, tak z psychologického pohledu. V průběhu těhotenství nastávají u budoucích matek tělesné změny, které mohou vést k rozvoji emoční nestability. Celkově se mění také role ženy v sociálně rodinném kontextu. Nadměrná úzkost a úzkostné poruchy v období těhotenství a v poporodním období často probíhají skrytě, tedy bez možnosti řádné léčby, a vedou tudíž k negativním životním důsledkům jak pro ženu, tak pro její dítě.

Přibližně 30 % žen se v průběhu svého života setká s nějakým typem úzkostné poruchy.

Jedním z rizikových období, kdy se úzkostné poruchy objevují nebo se již diagnostikované úzkostné poruchy zhoršují, je období těhotenství a období po porodu.

U již dříve psychiatricky léčených pacientek jsou důležité častější kontroly a úprava léčby v souvislosti s těhotenstvím. Zejména rané poporodní období je spojeno s rizikem rozvoje depresivní symptomatiky i u dříve zdravých žen.

Intenzita příznaků může kolísat od mírného poporodního blues přes vznik depresivní poruchy až k poporodní psychóze (dříve nazývané laktační psychóza). Při léčbě poporodního blues, charakterizovaného pláčem, někdy pocity zlosti a osamělosti, pomůže emocionální podpora, u lehčí deprese psychoterapie. U závažnějších depresivních stavů a poporodní psychózy je třeba vyhledat odbornou pomoc, na místě je farmakoterapie, v některých závažných případech je nutná hospitalizace.

Stres v těhotenství má přímý vliv na vývoj chování potomka. Některé studie naznačují, že děti, jejichž matky trpí v těhotenství úzkostmi či depresemi, jsou exponovány vyšším hladinám kortikosteroidů, které u nich mohou přetrvávat i po porodu. Předpokládá se, že změny neuroendokrinní osy zprostředkované například úrovní sociální podpory mohou mít dopad na vývoj plodu a jeho růst, zvláště s přihlédnutím k pozdější reaktivitě na stres a k rozvoji psychických onemocnění.

Poporodní blues
Nejčastější problematika změn nálady vyskytujících se u žen bezprostředně po porodu je popisována jako poporodní či baby blues. Vyskytuje se u 50-80 % žen. Poporodní blues zahrnuje tyto přechodné symptomy: rychlé změny nálady, včetně úzkosti, plačtivosti, iritability, nespavost, ztrátu energie a chuti k jídlu i všeobecné pociťování přepracování a zahlcení, zvláště s přihlédnutím na náročné požadavky péče o novorozence. Typický nástup poporodního blues přichází 3. den po porodu, často v momentě, kdy matka opouští porodnici. Symptomy poporodního blues vrcholí 5. den a zpravidla 10. den od porodu spontánně odeznívají. Předpokládá se, že u 75 % žen má tato porucha přechodný charakter, ale u 20-25 % může pokračovat a rozvíjet se do symptomů poporodní deprese, proto by součástí léčby matky měla být psychoedukace, validace jejích prožitků a pečlivé monitorování zhoršení či prodloužení trvání symptomů, které mohou indikovat nástup plně rozvinuté poruchy nálady či úzkostné poruchy.

Panická porucha
Data o průběhu panické poruchy v období těhotenství jsou nejednoznačná. Konsenzuálně se zdá, že se panická porucha v poporodním období zhoršuje. Drobné empirické důkazy však tuto klinickou domněnku spíše vyvracejí. Větší počet žen prožívá v souvislosti s panickou poruchou v období těhotenství relativní zlepšení. Průběh panické poruchy u té samé matky může kolísat s ohledem na specifičnost jejího těhotenství - může dojít ke zlepšení, ke zhoršení nebo může porucha probíhat zcela beze změny.

Obsedantně-kompulzivní porucha - OCD
Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) patří mezi typicky neurotické poruchy. Je charakterizována přítomností nutkavých myšlenek (tzv. obsesí), které se proti vůli dotyčného opakovaně vtírají do jeho mysli a způsobují tak neklid a tíseň. Velmi malou úlevu od této tísně přináší určité nutkavé chování – tzv. kompulze nebo rituály.

Sociální fobie
Sociální fobie se v průběhu těhotenství a v poporodním období neprojevuje nikterak excentricky, k zesílení příznaků může dojít až během mateřské dovolené. Obvykle je nápadné zesílené vyhýbavé chování a úzkost vyvolávající rozličné sociální situace. Léčba této poruchy v období těhotenství i po porodu je identická s léčbou v jakémkoliv jiném období života ženy.

Generalizovaná úzkostná porucha - GAD
Projevem generalizované úzkostné poruchy objevující se v průběhu těhotenství bývají opakované epizody strachů, které se týkají jakéhokoliv aspektu života ženy - tj. období samotného těhotenství, obav o zdárný vývoj plodu, změn v partnerském vztahu atd. Tyto starosti jsou spojeny s úzkostnými projevy, častou iritabilitou ženy, její neschopností odpočívat a plánovat si čas.

Specifické fobie
Specifické fobie vznikají v období dětství. Zhoršení stavu matky po porodu nebývá příliš časté. Typickou fobií, která se v průběhu těhotenství objevuje, je strach z porodu. Nicméně tato fobie se může projevit již v období puberty, tedy poměrně dlouho před samotným otěhotněním ženy. Obavy často souvisí s nadměrným strachem z bolesti, iniciačním faktorem pro vznik fobie se může stát např. zpráva o úmrtí jiné rodičky nebo ji spustí zhlédnutí filmu s touto tematikou. Zřídka bývá jádrem fobie sociální úzkost, stud, že během porodu bude před personálem porodnice vypadat „nemožně“, nebo stud z odhalení pohlavních orgánů. Tato fobie může u žen vést až k oddalování těhotenství, vyhýbání se sexuální aktivitě, sekundární anorgasmii či partnerským neshodám. S blížícím se porodem se její projevy zhoršují.

Posttraumatická stresová porucha - PTSD
Posttraumatická stresová porucha se objevuje nejčastěji u žen, které buď dítě nedonosily, nebo došlo po porodu k jeho předčasnému úmrtí. V poporodním období může PTSD nastoupit i v případě, že porod samotný byl komplikovaný a pro ženu bolestný. K rozvoji této poruchy mohou přispět také okolnosti reálného života - tragédie v rodině, přepadení, živelná pohroma atd.

Související odkazy – zdroje informací

http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=931
http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art419

Klíčová slova
Úzkost
Těhotenství
Poporodní období
Laktace