Výchovné problémy u dětí a mládeže můžeme označit za nevhodné, rizikové až ohrožující chování, které je výsledkem narušených sociálních vztahů nebo výchovného procesu. Výchovné problémy nejsou z pohledu běžných norem chování přijatelné a hovoříme o nich tehdy, pokud přetrvávají delší dobu a zvyšuje se jejich intenzita.
Mezi nejlehčí výchovné problémy označované jako disociální chování můžeme zařadit zlozvyky, dětskou neposlušnost, vzdorovitost, úzkost, strach, afektové chování a lhaní. Tyto výchovné problémy se projevují téměř u každého dítěte a je možné je zvládnout běžnými pedagogickými prostředky.
Mezi závažnější výchovné problémy můžeme zařadit negativismus, záškoláctví, útěky, nikotinismus, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství, rizikové sexuální chování, agresi a šikanu. Jedná se o asociální chování nezletilého, který jeho prostřednictvím uniká od problémů.
Mezi nejzávažnější výchovné problémy můžeme zařadit antisociální chování nezletilých jako je majetková a násilná trestná činnost a další. Toto chování je pro společnost nebezpečné a trestně postihnutelné. Při řešení výchovných problémů je nezbytné odhalit příčiny, proto je primární velmi intenzivní spolupráce odborníků s rodinou a nezletilým.
Vzdorovitost
Neúměrné prosazování osobního názoru v konfrontaci s výchovnou autoritou, nerespektování jejich přání a odmítání poslušnosti. Může jít o výchovnou zanedbanost, o zoufalý projev neschopnosti vyhovět požadavkům nebo touha předvést se před spolužáky. Nelze zaměňovat se vzdorovitým chováním v období puberty (rovněž se někdy vyskytuje v batolecím věku).
Lhaní a podvody
Jedná se o promyšlené lhaní či obviňování za účelem manipulace s okolím (soucit, odpuštění, zvýšení péče, vymáhání úplaty). Je třeba odlišit od lhaní jako nevhodný způsob žertu u starších dětí či fantazijní hru u mladších dětí. Může také dojít k tomu, že jedinec lže, ačkoliv z toho nemá žádné výhody, jeho lži jsou absurdní, do očí bijící a mluvčí se může cítit dotčen, že není brán vážně. V takovém případě může jít o počátek duševní poruchy a je třeba konzultace s odborníky.
Krádeže
Potřeba opatřit si věc na cizí úkor nebo o schválnost, kdy účelem je poškodit druhého. Dále může být cílem krádeže získání věci za účelem dalšího prodeje a obstarání si finančních prostředků na drogy či hazardní hru. Lze se setkat s tím, že dospívající kradou v obchodech za účelem vyniknout před ostatními (pocit dobrodružství) nebo jako prostředek připoutání rodičovské pozornosti.
Záškoláctví
Běžné označení neomluvené absence ve vyučování. Pohnutkami může být strach ze zkoušení, šikana, nezájem o učení, odpor ke škole, touha po dobrodružství, delikventní činnost. V případě, že rodiče školní absenci omlouvají smyšlenou chorobou, hovoříme o tzv. skrytém záškoláctví.
Šikana
Šikanování je agresivní chování, kterým si šikanující působením fyzických či psychických útrap udržuje převahu nad obětí. Nemusí mít pouze formu fyzického násilí, ale i okázalým vylučováním oběti z kolektivu, odmítáním pomoci, schválnostmi, zesměšňováním, pomlouváním. Šikanu hodnotíme jako delikventní jednání.
Potulky a útěky
Žák se opakovaně nedostavuje do školy a svůj čas tráví mimo domov nebo domov zcela opouští. Za touto situací se skrývá nezájem rodičů a závažné selhávání domácího prostředí. Často se pojí s rozpadem rodiny, týráním, pohlavním zneužíváním. Je zde velké nebezpečí, že se dítě zapojí do trestné činnosti nebo bude čas trávit způsobem, které negativně ovlivňuje jeho mravní vývoj.
Související odkazy – zdroje informací
http://katalog.pravonadetstvi.cz/problem/vychovne-problemy-u-deti-a-mladeze/
http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/P/Poruchy_chován%C3%AD
Klíčová slova
Výchova
Chování
Vzdorovitost
Záškoláctví
Šikana
