Alespoň na některou... U klientů používám jednu techniku, která pomáhá při prodromech a při auře zastavit rozjíždějící se migrénu, ale bohužel nefunguje, když se rozjede migrénní ataka. Mám však problém s tím, že když lidé tuto techniku zkoušejí, dělají ji špatně, a tak jim nefunguje. Zkusím ji popsat na příkladu.
Autor: PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph. D.
Probírám složitou rodinnou situaci s klientkou a ona povídá: „Rozjíždí se mi migréna.“ Protože se jedná o auru, požádám ji, aby si bezodkladně lehla na kanape, pozorovala tu bolest v hlavě a popisovala mi ji.
Prý je v čelním laloku. Chci po ní, aby ji popsala přesněji. Je zřetelně ohraničená, oddělená od jiných částí a je jen nalevo. Má ji dále pozorovat. Bolest pomalu začíná pulzovat a zvolna se přesouvá do temena. Za dalších deset minut je již v týlu a sestupuje do krku. Tam se nezastavila, přešla jakoby do ramen a tam někde se rozpustila. Klientka byla tímto vývojem velmi překvapená: „Normálně by mě tři dny bolela hlava jako...“
Vtip této techniky je v tom, že když uvidíte příznaky prodromu či aury, musíte si okamžitě, ale opravdu okamžitě jít lehnout na dvacet minut a při tom pozorovat tělo a jen tělo (žádná aktivní imaginace, žádné úvahy, žádná proudící energie, žádný autogenní trénink). Jen sledovat příznaky aury či místo, kde při auře bolí hlava, a to tak dlouho, dokud daný příznak sám spontánně nevymizí. To bývá právě do těch přibližně dvaceti minut. Pokud tento moment propásnete a budete se snažit auru lidově řečeno rozchodit, migréna se rozjede a už nikdo ji nezastaví. Prostě chce to kázeň.
Nedělám si iluze, že by to pomohlo při každé migréně. Například na migrény od krční páteře či geneticky podmíněné migrény to moc nezabírá. Ale pokud migrénami trpíte, doporučuji vám, abyste tuto techniku vyzkoušeli opravdu důkladně a opakovaně, protože pomohla už mnoha mým klientům. Například nedávno jsem školil v Hradci psychohygienu. Byla tam paní, která bůhvíkolik let měla víkendové migrény, tzn. migrény z úlevy od pracovního stresu. A už je nemá. Sláva!
I kdyby to pomohlo 20 % lidí s migrénou, stojí to za vyzkoušení. Přirozená reakce migrénika, který cítí blížící se ataku, je: „Ne, já nechci!
Potlačím to! Nebudu na to myslet! Zvládnu to silou vůle.“ Toto je ale právě ta stresová energie, která migrénní ataku přivolá. Tato technika naopak vede člověka, aby vypnul sklony sám sebe stresovat a roztáčet. Prosté pozorování bez volního rozměru nechává organismus v klidu a ten se sám postupně přesune do stabilizovaného stavu.
Je to, jako když u burácejícího motoru auta sundáte nohu z plynu - motor sám se zklidní na volnoběžných otáčkách, netřeba mu pomáhat. Podobně funguje naše hlava u tohoto druhu meditací.
Migrénik s aurou má pocit ohrožení. Je ve stresu a má potřebu něco udělat. Najednou dostane instrukci - nedělejte nic. On nechce myslet na bolest hlavy, ale najednou dostane instrukci - pozorujte ji. Tyto paradoxní instrukce jsou ne-přirozené a navíc prožitkově nepříjemné, a to bez ohledu na to, že jsou pro migréniky často užitečné a přínosné. Proto je třeba tuto nepříjemnou cestu k finálnímu zklidnění s migréniky několikrát projít, aby získali odvahu vstupovat do těchto prožitkově nepříjemných relaxací sami a dobrovolně.
Dvacet minut je málo ve srovnání s třídenní atakou, ale neskutečně dlouhá doba, když jste žena za pultem a máte ve frontě zákazníky. Proto chci po klientech, kteří migrénou trpí opakovaně, aby tuto pětiminutovou techniku prostého pozorování těla profylakticky dělali opakovaně, několikrát denně. Dvakrát dopoledne (po probuzení a v cca 10 hodin dopoledne třeba na záchodě v práci), dvakrát odpoledne (okolo oběda a okolo třetí čtvrté), dvakrát večer (po práci, před spaním).
Tento článek je převzat z časopisu Psychologie dnes, nakladatelství Portál, které je partnerem odborného obsahu portálu Najdi Pomoc.cz.
