V posledních letech přibývý žen, které si uvědomují, že jejich vztah k alkoholu začíná být problematický. Pomáhá jim zvládat stres a obavy ze selhání, pijí na uklidnění i ve chvílích pohody, na oslavách, ale také při obyčejných setkáních. Alkohol se stal běžnou součástí jejich života.
Autor: Daniela Kramulová
Třicetiletá Marcela prožívá stres před každou pracovní schůzkou - když si dá hned ráno panáka, její úzkost se sníží, odchází na jednání s lepší náladou a vyšším sebevědomím. Po čase si ale uvědomila, že čtyřikrát týdně začíná svůj pracovní den tvrdým alkoholem a znejistěla: „Nezačínám být závislá?“
K podobným úvahám došla i 36letá Dita pracující ve vysoké manažerské pozici. Je single a k jejímu životnímu stylu neodmyslitelně patří páteční „tahy“ s přáteli. Obvykle se opije a v sobotu se z kocoviny léčí. Jenže poslední dva měsíce se probouzí vcelku fit a s pocitem, že by se mohla napít znovu. Není větší tolerance organismu vůči stejnému množství alkoholu známkou počínající závislosti?
Obě ženy se se svými pochybnostmi přišly svěřit do Centra ALMA, pražské „neziskovky“, která se specializuje na pomoc především ženám, které mají problémy alkoholem. „Schopnost jednat v zátěžových situacích vlivem alkoholu paradoxně dlouhodobě klesá, takže v případě Marcely bychom opravdu mohli předpokládat, že chvil, kdy bude potřebovat panáka na kuráž, může přibývat. A s nimi bude stoupat i konzumace alkoholu. Při nejpesimističtějším scénáři by se mohlo stát, že za pět let už nebude schopná vyjít z domu ani na nákup, aniž by si dala panáka. Pak už je možno mluvit o závislosti,“ říká Kateřina Halfarová, psychoterapeutka a ředitelka Centra ALMA.
Kromě standardizovaného dotazníku na závislost mohou zájemkyně využít poradenské služby psychologů, adiktologů, sociálních pracovníků, právníka a terapii. „Naše odborné východisko je integrativní psychoterapie, nejčastější formou při práci s klientkami je kognitivně-behaviorální terapie, která se dlouhodobě u závislostí na alkoholu osvědčuje jako jedna z nejfunkčnějších,“ konstatuje Kateřina Halfarová.
Dita docházela do centra pravidelně na konzultace asi půl roku. „Zjišťovali jsme mimo jiné, jaké jsou zkušenosti s alkoholem v širší rodině. Nakonec se ukázalo, že u ní skutečně může jít o větší senzitivitu, o větší riziko rozvoje závislosti v příštích letech,“ doplňuje odbornice.
Centrum ALMA nabízí nejen doléčování, ale také ambulantní léčbu. V rámci doléčování převažují aktivity pro ženy, které prošly ústavní protialkoholní léčbou. Vzniklo v roce 2007 právě z jejich iniciativy a z potřeby mít k dispozici ženské doléčovací centrum, kam mohou dlouhodobě docházet. „Ústavní léčba je jen první krok. Jejím cílem je především stabilizace jak psychická, tak fyzická, obvykle se ale doporučuje navštěvovat ještě doléčovací centrum po dobu až tří let. Zpočátku je intenzita návštěv vysoká, například třikrát týdně, s časem klesá. Výzkumy i naše zkušenosti potvrzují, že lidé, kteří neabsolvují doléčovací program, mají obvykle nižší kvalitu života a častěji se vracejí do léčeben s recidivami,“ konstatuje Kateřina Halfarová a dodává: „V průběhu existence našeho centra začalo docházet k tomu, že nás častěji vyhledávají i ženy, které se nikde neléčily, ale uvědomují si, že jejich vztah k alkoholu je problematický.“
„Spektrum klientek je široké, není omezené na určitou sociální skupinu, nicméně pomoc vyhledávají častěji vzdělanější ženy. Naše hypotéza je taková, že vzdělaná žena si dříve uvědomí, že má s alkoholem problém,“ vysvětluje ředitelka. Ještě před několika lety přitom ženy obvykle začaly řešit své pití až poté, co je upozornilo okolí - partner, přátelé, kolegové, případně je donutil fakt, že přišly o zaměstnání nebo jim pití už způsobovalo vážné problémy v osobním i profesním životě. K diagnostice a léčbě závislosti přispívají i zdravotní důvody, plánování potomka nebo těhotenství.
„Naše typická klientka, jak ji popisují statistiky, je v průměru 42letá, vdaná, s dětmi, zaměstnaná, někdy v zaměstnání není spokojená. Nejčastějším problémem klientek jsou vztahy s manželem, dětmi, s vlastními rodiči nebo sama se sebou,“ říká Halfarová. Uvědomit si vlastní závislosti je podle odbornice velmi náročné. Do značné míry to souvisí také se značně tolerantním postojem české společnosti k alkoholu. „V takovém prostředí si člověk později uvědomí, že je závislý,“ upozorňuje Halfarová. „Stává se, že k nám přicházejí ženy s tím, že sousedka pije tři lahve vína denně, a nikdy se neléčila, proč se tedy má léčit ona, když vypije sotva lahev a půl...“ V takových případech se mnohdy postupně snižuje schopnost odstupu a náhledu na situaci, žena není schopná rozpoznat, nakolik alkohol zasahuje do jejího běžného života.
Mezi ohrožené skupiny patří i ženy na rodičovské dovolené. Ne že by dříve vůbec nepily, klientkou Centra ALMA je například i šedesátiletá žena, která začala pít po narození prvního syna - než pověsila pleny, měla v sobě „placatku“ rumu. Dodnes se v jejím životě střídají různě dlouhá období abstinence s recidivami. V současné době se o závislosti víc mluví, i díky tomu ženy dokážou snáze vyhledat pomoc. Ovšem v případě matek malých dětí je alkoholismus stále ještě do značné míry společenské tabu.
„Dnešní ženy mají děti v pozdějším věku, s rodičovskou dovolenou mnohdy přijdou o tvrdě vydobytou pracovní pozici, o finanční ohodnocení a řadu aktivit, na které byly zvyklé. Pro některé může být těžké se s tím vyrovnat. Zároveň je kladen velký důraz na dítě a jeho rozvoj. Matky často kupují doporučené oblečení, hračky, bezpečnostní doplňky či biopotraviny, protože jinak by měly pocit, že nejsou dobrými matkami, že něco ve vývoji svých dětí zanedbávají. Ocitají se v začarovaném kruhu tlaku, který si samy vytvářejí,“ uvažuje Kateřina Halfarová. Podle zástupkyně ředitelky centra Jitky Jandákové může přispívat k rizikovému vztahu k alkoholu nejen pocit sociální izolace a tlak spojený s rolí dobré matky, ale také to, že ženy mají se skleničkou spojené i chvíle odpočinku a relaxace.
„Další ohroženou skupinou jsou ženy v psychicky náročných povoláních. Mezi našimi klientkami jsou zdravotní sestry, učitelky, lékařky, soudkyně...,“ vypočítává Kateřina Halfarová.
Traduje se, že ženy pijí nejčastěji víno, podle odbornic z Centra ALMA ale mezi závislými stoupá i spotřeba piva, prakticky vždy nakonec dojde na tvrdý alkohol. „Ženy přitom přiznávají, že jim tak moc nechutná, ředí si ho limonádou, ale ve fázi závislosti už jde především o to dostat do sebe v krátkém čase potřebné množství alkoholu,“ dodává terapeutka.
Pokud jednou vznikne závislost na alkoholu, příslušné receptory v mozku už navždy zůstanou vůči němu vysoce citlivé a okamžitě na něj reagují. Úzdrava je možná jen abstinencí. I tohle bývá pro mnoho závislých obtížné pochopit a vnitřně přijmout. „Zkusím se trochu napít, protože jsem už vyléčená - s tímhle motivem se setkáváme velmi často. První zlomový bod nastává, když se slaví první rok abstinence. Jakmile si ženy začnou být svou abstinencí, kterou vnímají jako vyléčení, jisté, jsou tím víc ohroženy,“ vysvětluje psycholožka Halfarová. Uvažují například takto: Už se s manželem nehádáme, mám novou práci, kde jsem spokojená, takže alkohol k řešení žádného problému nepotřebuji. Abstinuji už dlouho, tak si zkusím dát skleničku, co to udělá. „Návrat do léčebny je pak velmi rychlý. Někdy touto zkušeností ženy dokonce musí projít, aby zjistily, že to opravdu nejde,“ doplňuje odbornice.
Dalším důvodem, proč abstinující ženy znovu sáhnou po skleničce, jsou extrémní stresové situace, k nimž jim chybí jiné mechanismy zvládání než alkohol. „Často bývá důvodem recidivy rozvod. Žena má pocit, že ztratila úplně všechno a nevidí žádný důvod, proč by měla abstinovat. U recidiv hraje roli zřejmě celá řada faktorů, nelze jednoznačně určit, nakolik je daná osobnostní strukturou, ranými traumaty, přijetím role oběti. V každém případě je tenhle scénář mnohem častější právě u žen, které nedocházejí na doléčování. V jeho rámci se totiž aktivně pracuje na rozvoji strategií zvládání stresu a životních zátěží, které většině klientek chybí nebo jsou jen nedostatečně rozvinuté. Převládá u nich právě zvládání skrze alkohol, po němž bez pomoci a tréninku automaticky sáhnou,“ vysvětluje Kateřina Halfarová a zároveň upozorňuje, že osvojit si nové strategie je dlouhodobý úkol, pět let není výjimkou. Tendence vracet se k původnímu nefunkčnímu modelu zůstává i pak silná.
Ve společnosti panuje podle Kateřiny Halfarové řada mýtů o tom, jak vypadá alkoholička. A tak není pro abstinující ženu snadné alkohol odmítat. „Jak to druhým říct a kolik vlastně o sobě prozradit, to je jedním z častých témat na konzultacích i na skupinových setkáních. Společensky akceptované je těhotenství nebo zdravotní důvody. Jinak se na dotyčnou druzí dívají jako na,nějakou divnou‘, svěřují se nám klientky. Obecně doporučená strategie je nezatloukat, nelhat o sobě, ale na druhé straně není nutné vždy říkat všem všechno. S každou klientkou hledáme její pozici někde uprostřed, protože každému vyhovuje něco jiného,“ vysvětluje terapeutka. Některé ženě vyhovuje svěřit se rodině a blízkým kamarádům, ale nemá potřebu mluvit o své závislosti v zaměstnání. Jiná to raději hned řekne všem, aby ji okolí preventivně hlídalo.
Ředitelka Centra ALMA pokračuje: „Klientkám doporučujeme nevytvářet kolem sebe mylné představy, ale znovu vybudovat své osobní hranice a umět s nimi v komunikaci zacházet. Stává se například, že kamarádky zavolají klientce: jdeme na víno, pojď s námi, můžeš pít limonádu. Jenže ony si nedovedou představit, že jít do vinárny je pro abstinující kamarádku problematické. Po skleničce dvou už druhým nerozumí, ony se baví, ona ne, většinou odchází dřív. Když odmítne, sedí doma sama a je smutná. Ženám radíme, aby se nevzdávaly příjemných situací, ale aby dokázaly mluvit o jejich kontextu. Díky komunikaci pak mohou snáze získat podporu okolí. Stačí kamarádkám otevřeně říct, že má s prostředím vinárny problém a že špatně snáší, když mají,špičku‘. Pokud jsou to dobré kamarádky, půjdou si s ní popovídat do kavárny.“
Stačí kamarádkám otevřeně říct, že mám Sta s prostředím vinárny problém. Pokud jsou p to dobré kamarádky, půjdou si do kavárny. Centrum ALMA
Centrum ALMA, o. p. s., poskytuje komplexní služby pro osoby závislé na alkoholu a osoby ohrožené závislostí na alkoholu. Mezi hlavní služby patří následná péče a ambulantní léčba závislosti na alkoholu. V roce 2014 získala ambulantní léčba certifikaci k odborné způsobilosti. Klíčovým nástrojem ve všech aktivitách je individuální a skupinová terapie. Skupiny pro 6-12 členek jsou rozdělené podle fáze závislosti nebo abstinence na doléčovací skupinu, kde jsou ženy, které dlouhodobě abstinují, na motivační skupinu, již navštěvují ženy, které se rozhodují, zda mají podstoupit ústavní léčbu, nebo jsou schopny problémy zvládnout samy, a rozvojové skupiny, kam chodí ženy krátkodobě abstinující po ukončené ústavní léčbě. Centrum dále nabízí konzultace a poradenství individuální, párové i rodinné, programy podpory zaměstnání a resocializační programy pro návrat klientek na pracovní trh a další sociální služby. Ročně centrem projde na 200 klientek zejména z Prahy, Středočeského kraje, ale i z kraje Libereckého či Ústeckého. Centrum ALMA pořádá také řadu aktivit v rámci osvětového projektu určeného osobám, které se neléčily. V roce 2013 získalo ocenění jako nejlepší malá „Neziskovka roku“.
Tento článek je převzat z časopisu Psychologie dnes, nakladatelství Portál, které je partnerem odborného obsahu portálu Najdi Pomoc.cz.
