Ačkoli o této problematice není k dispozici velké množství informací, zdá se, že sourozenci homosexuálních jedinců sdílejí stejné stigma jako jejich bratři a sestry. Jsou nuceni čelit posměškům z řad vrstevníků, které většinou obsahují urážky a narážky na to, že i oni jsou opačně sexuálně orientováni.
Klinický psycholog Andrew Gottlieb shromáždil skutečné příběhy mladých lidí s homosexuálními sourozenci do své sbírky s názvem Mít sourozence gaye nebo lesbičku. V hojné míře jsou zde popisovány rozmanité projevy netolerance okolí, které tito jedinci zachytili. Výzkum u pětašedesáti mladých gayů afroamerického původu a jejich rodin prokázal, že tato skutečnost ještě více umocňuje negativní pohled většinové populace na černé muže, a rodiny s gayi musí v ještě větší míře čelit homofobním narážkám.
Nicméně i z takto nelehké situace může rodina vytěžit mnoho pozitivního. Pokud se jí podaří získat si nadhled, tolerantnější pohled na svět, určitým způsobem vyspět a utužit vzájemné vztahy mezi sebou, situace nemusí být tak nepříznivá, jak by se mohlo zdát. Zejména sourozenci si k sobě mohou najít ještě užší vztah.
Nedostatek informací o sourozencích mladých homosexuálů však neznamená, že je jejich problém podružný. Nejsou výjimkou pocity zahanbení a potřeba vyhledat pomoc kvůli nutnosti vyrovnat se s posměchem vrstevníků. Ani úzkostné stavy související s jejich vlastní sexuální orientací nejsou ojedinělé. Otázky typu „Může se to stát i mně?“ se objevují i v případě, že jsou tito lidé přitahováni výhradně k osobám opačného pohlaví.
Někteří rodiče se v dobré víře snaží od sebe sourozence separovat. Domnívají se, že se jim podaří udržet homosexuální orientaci jednoho z nich v utajení. Rovněž mívají tendenci vyřazovat tyto děti z rodinných rozhovorů na toto téma. Někdy to rodiče dělají proto, že chtějí své potomky ochránit před skutečností, se kterou by se podle jejich názoru ještě nedokázali vypořádat. V jiných případech k tomu dochází neúmyslně. Mnohdy se po coming outu jednoho z potomků rodiče citově stáhnou a zanechají své druhé dítě, aby si s novou situací poradilo samo. Pokud dítě netuší, proč v rodině k tomuto napětí došlo, může zažívat pocit zmatenosti, izolace a sklíčenosti. Bohužel často neexistuje nikdo, kdo by takovýmto dětem pomohl.
Z těchto důvodů je tedy nezbytné věnovat se sourozencům z rodin s mladými homosexuály procházejícími coming outem. Rodiče se mohou obávat, že odhalení této skutečnosti může u jejich dalších dětí způsobit neklid či otevření sexuální tématiky, kterou ještě nejsou připraveny slyšet. Nicméně existují způsoby, jak vysvětlit homosexualitu i malým dětem, aniž bychom se pouštěli do choulostivých detailů. Pomoci mohou věty typu „Maruška se chce provdat za ženu, až bude velká“ nebo „Honza nám řekl, že by raději chodil s chlapci než s děvčaty“.
Mnoho terapeutů, kteří pracují s malými dětmi, jež ještě nemají vytvořené předsudky, ví, jak neuvěřitelně chápavé mohou děti být, co se týká porozumění i takovým tématům, jako je homosexualita. Musí však být vysvětlena způsobem, který je v souladu s jejich kognitivními schopnostmi. Je tedy žádoucí, aby tyto děti nebyly vyřazovány z rodinných diskusí a byly tak následně schopny čelit projevům netolerance a předsudků okolí.
Rodiče se mnohdy obávají, že odhalení opačné sexuální orientace u jednoho z potomků může způsobit, že se i jejich druhé dítě stane gayem či lesbičkou. Tyto obavy však nemají žádné opodstatnění. Nebylo nijak prokázáno, že mít sourozence homosexuála jakkoli ovlivňuje vlastní sexuální orientaci. Mít jedno homosexuální dítě rozhodně neznamená, že i ostatní budou takto orientovány. Existují však výzkumy srovnávající rodiny bez homosexuálních dětí s těmi, které mají jednoho ze synů gaye. Zde se prokázalo, že je statisticky vyšší pravděpodobnost, že se u jeho bratrů homosexualita rovněž projeví. Některé rodiny se s touto informací dokáží vypořádat snáze a zvyknout si na tuto skutečnost rychleji, než tomu bylo u jejich prvního potomka. Naproti tomu jiní rodiče mohou zažívat o to větší pocit sebeobviňování, studu či prožívat jistou formu ztráty.
Doufejme tedy, že bude uskutečněno ještě větší množství výzkumů, které by poskytly další informace o této problematice. Je nutné vědět, jak pomoci rodinám, které jsou nuceny vypořádat se s homosexualitou jejich dítěte, popřípadě čelit neobvyklému problému v podobě vyššího počtu homosexuálních potomků.
Z angličtiny přeložila Kateřina Vlková
Zdroj: Lasala, M. C. (2011). Brothers and Sisters of Gays and Lesbians: What is it like to have a gay sibling?. In: Psychology Today [online]. 11/10/2011. www.comingoutcominghome.com
Tento článek je převzat z časopisu Psychologie dnes, nakladatelství Portál, které je partnerem odborného obsahu portálu Najdi Pomoc.cz.
