Fyzioterapie je část komprehensivní rehabilitace, která se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového aparátu člověka s důrazem na zlepšení zdraví jedince po úrazu, nemoci nebo vrozené vady. Z tohoto hlediska je nutné klást důraz na mezioborové propojení, především s medicínskými obory. Fyzioterapie využívá standardizovaných postupů na základě nejnovějších vědeckých poznatků a empirie spolu s přírodními zdroji energie (Fyzikální terapie). Fyzioterapeuti volí léčbu ze škály metodik cíleně s ohledy na potřeby jedince postiženého na zdraví. Přístupy ve fyzioterapii vycházejí zejména ze znalosti anatomie, fyziologie a biomechaniky, popřípadě vývojové kineziologie. Fyzioterapie by měla být zakotvena v povědomí každého člověka, jelikož v mnohých případech by mohla být účinnou cestou, jak zamezit vzniku závažných chorob, které mají dopad na kvalitu života člověka i celospolečenský negativní význam.
Fyzioterapie poskytuje odbornou pomoc u ortopedických a neurologických diagnóz, poúrazových a pooperačních stavů, bolestí zad i jiných obtíží pohybového aparátu. Nabízí také preventivní péči s cílem předcházet degenerativním změnám kloubů a páteře. U dětí se snaží včas zachytit a léčit nejen vadné držení těla a skoliózy, ale i neurologické a ortopedické poruchy, u miminek zejména odchylky v psychomotorickém vývoji.
Rehabilitační medicína je základní medicínský obor s úzkým propojením na řadu dalších odborností, který se zabývá oblastmi, které představují v moderní společnosti největší socioekonomický problém. Rehabilitace lidí poškozených nemocí nebo úrazem je celospolečenským procesem (ve smyslu tzv. ucelené, komprehenzívní rehabilitace) a představuje koordinovanou činnost všech složek společnosti (státu, institucí, organizací a jednotlivců) s cílem znovu zařadit člověka postiženého na zdraví následkem nemoci, úrazu či vrozené vady do aktivního společenského života. Tento systém se řeší na úrovni zdravotnické, sociální, kulturní, pedagogické, pracovní, technické, legislativní, ekonomické, organizační a politické.
Podle statistik má 95 % lidí problémy, které lze léčit rehabilitačními postupy. Rehabilitační medicína představuje komplex medicínských preventivních, diagnostických a terapeutických opatření směřujících k obnovení maximální funkční zdatnosti jedince postiženého na zdraví cestou odstranění či substituce, případně snížením či zpomalením progrese. Použité metody mají za cíl zlepšit stav pohybového aparátu, ovlivnit bolest, snížit svalovou únavnost a také zvýšit paměťové schopnosti.
Fyzioterapeutem se stává ten, kdo získá odbornou způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Odbornou způsobilost bylo dříve možné získat absolvováním oboru fyzioterapeut nebo rehabilitační pracovník na střední zdravotnické škole či oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšší zdravotnické škole. V současnosti lze odbornou způsobilost získat již pouze po absolvování vysokoškolského studia, a to buď v bakalářském, nebo magisterském studijním programu s možností postgraduálního vzdělávání. V praxi tedy vedle sebe působí fyzioterapeuti se středoškolským, vyšším odborným i vysokoškolským vzděláním.
Související odkazy – zdroje informací
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fyzioterapie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rehabilita%C4%8Dn%C3%AD_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD
https://www.umeni-fyzioterapie.cz/
Klíčová slova
Fyzioterapie
Rehabilitace
Rehabilitační medicína
Pohybový aparát
Fyzioterapeut
