Lidové léčitelství je soubor tradičních postupů při uzdravování lidí anebo zvířat. Jeho součástí jsou jak dlouhým pozorováním získané poznatky o fungování organizmu, tak pověrečné představy či magie. Jistá míra znalostí zdravovědy byla součástí běžného vědění domácností, ale se závažnějšími anebo méně častými problémy se chodilo za odborníky-léčiteli. Léčitelská tradice se většinou dědila v rámci rodiny. Léčení pomocí bylin je doloženo už u starých Slovanů. Po roce 1948 bylo lidové léčení zakázáno, ale od roku 1989 zažívá jakousi renesanci. Nejčastější léčitelskou metodou v českých zemích bylo bylinkářství, ale užívala se také magie, méně masírování, napravování kloubů, porodnictví (babictví), dokonce některé chirurgické zákroky. Samostatnou kapitolu tvoří léčení užitkových zvířat.
Lidové léčitelství v českých zemích užívalo a stále užívá několik metod, které se vzájemně nevylučují a mohou být použity i současně, ale jednotliví léčitelé se většinou specializují. Snad nejčastější je bylinkářství. Tomuto způsobu druhu léčení se věnovaly především ženy. Věřilo se, že každá bylinka má léčivé schopnosti (některé se užívaly při více druzích potíží), jen člověku nebyly všechny odhaleny. Věřilo se, že léčivá schopnost těchto rostlin byla božím darem. K jejich přesnému praktickému užití se tradiční kultura dostala zkoušením, o účinných látkách v bylinách nemohli lidé nic vědět. V tradiční medicíně byly léčivé byliny často nazývány po světcích, škodlivé rostliny po ďáblu. Za nejúčinnější se považovaly byliny zvláštní, tzn. ty, které vypadají jinak, jsou těžko dostupné, anebo mají výraznou chuť. Současné bylinkářství v Čechách navazuje na tradici a vědění našich předků. Ve střední Evropě se používá kolem 600 léčivých a magických rostlin (reálně je prokázána účinnost asi u 300 z nich).
Masáže – jsou další velmi oblíbenou a vyhledávanou formou lidového léčitelství. V současnosti jsou velmi populární reflexní masáže. Při reflexní masáži se mechanicky působí na výrazně bolestivé zóny lidského těla, které doprovází onemocnění vnitřních orgánů. Používá se soubor speciálních technik a hmatů, které volí fyzioterapeut dle aktuálního stavu pacienta. Tato masáž může být šíjová, zádová, pánevní a také speciální nožní.
Základem reflexní terapie je rozdělení lidského těla na 10 svislých a 4 příčné reflexní zóny a určení reflexních bodů, po jejichž stlačení dochází k utlumení bolestí, a dokonce k obnovení přirozených a správných funkcí postižených orgánů. Tyto reflexní zóny a body představují nervová zakončení.
Využít se dají reflexní body po celém těle, ale nejčastěji se jedná především o ty nacházející se na našich chodidlech. Poměrně časté je také působení na reflexní plochy umístěné na rukou, šíji, uších, zádech a v pánevní oblasti.Hlavním cílem reflexní terapie je celkové obnovení energie v těle. Působení na reflexní body zároveň příznivě ovlivňuje psychiku.
Související odkazy – zdroje informací
http://www.etnofolk.eu/cs/article/lidove-lecitelstvi
http://www.lekari-online.cz/rehabilitace/zakroky/reflexni-masaz
https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/reflexni-masaz
Klíčová slova
Lidové léčitelství
Bylinkářství
Reflexní terapie
Reflexní masáže
