Psychiatrie - koktavost

Typickými projevy koktavosti jsou opakování slabik či celých slov, jejich prodlužování a řečové bloky.

• Opakování znamená, že jednotka řeči, zvuk, slabika nebo celé slovo je mimovolně několikrát zopakováno (například „ma-ma-ma-ma-maminka“). Tento projev se často vyskytuje u dětí, které začínají koktat.
• Prodlužováním se myslí nechtěné prodloužení (většinou) prvního písmene daného slova („mmmmmmaminka“). Také tento projev je častý u dětí.
• Bloky se projevují jako neschopnost vydat jakýkoli zvuk, nebo dokonce vydechnout. Bloky jsou často provázeny znehybněním jazyka, rtů a mimických svalů. Bloky se často objevují až v pozdějším věku a bývají provázeny nepříjemným pnutím ve svalech a velkou námahou při řeči.

Plynulost řeči se dokonce i u vážných balbutiků výrazně zvyšuje při společné recitaci, napodobování řeči někoho jiného, zpěvu, šeptání, hraní divadla či při mluvení k malým dětem, zvířecím miláčkům nebo k sobě samému. Ke zvýšené koktavosti naopak dochází při mluvení k většímu počtu lidí nebo při telefonování. Proto jsou tyto situace pro balbutiky velmi stresující.

Hlavním problémem mnohých balbutiků je právě nechtěné opakování částí slov, protahování samohlásek představuje spíše mechanismus, který má toto opakování částečně eliminovat.
Pojem koktavost zastřešuje různě vážné řečové poruchy. Patří sem jak řečové poruchy spíše kosmetického charakteru (při mluvnickém projevu balbutika si posluchači jeho poruchu řeči jen stěží uvědomují), tak vážné poruchy, kdy je pro postiženého jakýkoli řečový projev velkým problémem. Pro balbutika může jeho řečová porucha představovat závažný psychologický a emocionální problém. Mnozí balbutici se snaží vyhýbat se mluvení na veřejnosti nebo se snaží záměrně nepoužívat taková slova, u kterých předpokládají vznik řečového bloku. Toto vyhýbavé chování ale vede často k uzavření se do sebe, úzkosti, stresu, hanbě a pocitu „ztráty kontroly“ během mluvení. Když se osoby, které koktají, se pokoušejí překonávat toto mimovolné narušení své řeči, často začínají při rozhovoru odvracet oči, pohazovat hlavou, třást rty, pomrkávat očima, jinak řečeno začínají s řečí zápasit. Koktavost je často spojována s úzkostlivostí koktavého, ve skutečnosti zde však nebyla prokázána žádná souvislost (často naopak úzkostlivost vzniká až jako následek koktavosti). U koktavých lidí také nebyla zjištěna nižší inteligence než u zbytku populace.Koktavost neznamená ve své podstatě problém s fyziologickou produkcí řeči ani s převáděním myšlenek do mluvené podoby. Pokud odhlédneme od jejich řečových problémů, jsou lidé postižení koktavostí z klinického hlediska „normální“.

Koktavost u dospělých
Koktání, které se projevuje u dospělých, je kvalitativně jiné než koktání většiny malých dětí. Neplynulost řeči u dětí je často důsledkem vývoje řeči, kdy dítě při velkém vzrušení ztrácí kontrolu nad svou řečí. Časem se však naučí mluvit plynule. Některým dětem takzvaná koktavost zůstane i do dospělosti. Ne proto, že neumí mluvit plynně – téměř všichni totiž zažívají situace, kdy mluví bez problémů. Důvodem je blokování řeči, které si zasluhuje specifický přístup.

Lidé trpící touto poruchou bývají označováni jako balbutici. Věda, která se koktavostí zabývá, se nazývá balbutologie.

Přesná příčina koktavosti je dosud neznámá, zdá se však, že zde hrají roli jak genetické, tak neuropsychologické faktory. Existuje mnoho přístupů a terapií k „léčbě“ koktavosti, které mohou zmírnit její projevy; žádný zaručený lék ani zaručená technika k jejímu odstranění však nejsou v současnosti známy.

Související odkazy – zdroje informací

https://cs.wikipedia.org/wiki/Koktavost
http://www.logopedonline.cz/vady-reci/koktavost-balbuties.html

Klíčová slova
Koktavost
Koktání
Balbutismus