Oběť trestného činu je fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem nebo činem jinak trestným ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil.
Postavení oběti není nijak ovlivněno ani v případě, kdy není zjištěn nebo odsouzen pachatel. Oběť trestného činu není totéž, co poškozený.
Pokud oběť následkem protizákonného jednání vůči své osobě zemřela, považuje se za oběť trestného činu její příbuzný v přímé linii, sourozenec, osvojenec, osvojitel, manžel nebo registrovaný partner nebo druh, je-li osobou blízkou.
Mezi běžné následky trestného činu v chování oběti patří:
První zásadní dilema, které oběti řeší bezprostředně po spáchání trestného činu, spočívá v rozhodování: oznámit nebo neoznámit trestný čin. Zhruba polovina obětí v Evropské unii (2005) rezignuje na oznámení a tím i na dopadení a potrestání pachatele. Podstatou této nechuti oznamovat trestné činy je z pohledu oběti obava ze ztráty kontroly nad dalšími procesy. Oběti se bojí „druhé“ ztráty kontroly nad svým životem.
Oběť trestného činu má dle zákona o obětech trestných činů následující práva:
Způsoby pomoci obětem trestných činů
Související odkazy – zdroje informací
https://www.bkb.cz/pomoc-obetem/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Oběť_trestného_činu
http://www.policie.cz/clanek/informace-pro-obeti-trestnych-cinu.aspx
Klíčová slova
Oběť
Trestný
Čin
Krizová
Pomoc