Pedagogická psychologie (nebo také psychologie výchovy) je hraniční vědecká disciplína, která čerpá poznatky z psychologie a pedagogiky, proto si jsou tyto obory velice podobné. V pedagogické psychologii se zkoumají zákonitosti výchovných vzdělávacích procesů. Jde o rozsáhlou oblast zkoumání, která se zaměřuje na psychologické aspekty výchovy i vyučování jako takového.
V rámci psychologie výchovy je mnoho okruhů, které lze uvést jako předměty tohoto zkoumání. Patří mezi ně například osobnost vychovávaného, motivace vychovávaného, emoce, psychické stavy a procesy, tvořivost vychovávaného, temperament vychovávaného, sociální prostředí žáka, studenta či vzdělávaného obecně, socio-kognitivní vývoj, sklony k agresivitě u vychovávaného, proces učení se, zákonitosti hodnocení, výchovný styl učitele (výuka) nebo aspekty vedení a také zkoušení a klasifikace.
Služby, které poradna zajišťuje, se týkají především psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky a intervenční činnosti s ohledem na věk, školní zařazení dítěte či mladistvého, jeho vývoj a případné obtíže.
Školní zralost
Školní zralost je fyzická a duševní připravenost dítěte pro vstup do školy. Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe a se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a nutnost podřídit se zájmu většiny. Musí se naučit odříct zábavu, pamatovat si a plnit úkoly a řádně si připravovat věci do školy.
Hlediska školní zralosti
Tělesná připravenost znamená, že dítě musí být tělesné zdatné a musí mít pevnou kostru a rozvinuté svalstvo. Dítě musí zvládnout těžkou fyzickou zátěž (sezení, školní aktovka), aby nebylo příliš unavené a nedocházelo k různým tělesným deformacím a k unavenosti. Dítě musí mít také dobře vyvinutou jemnou motoriku, drobné svalstvo rukou a očí pro čtení a psaní. Také musí být dobře rozvinuta zrakově pohybová koordinace, která je důležitá pro psaní. Dítě musí být mentálně připraveno a mít rozvinuté poznávací procesy a přirozenou úroveň inteligence. Dítě také musí mít analytické myšlení, jinak má potíže se čtením, představivostí (pro matematiku), kdy to musí nahrazovat vnímáním. Na dítě jsou kladeny zvýšené požadavky na jeho úmyslnou pozornost, kdy musí stále vnímat a soustředit se (minimálně 15-20 minut na jednu činnost, která se obměňuje), a dále musí mít i přiměřenou záměrnou (úmyslnou) paměť. Je dobré, aby dítě mělo zvýšené vědomosti o okolním světě. Dítě by mělo znát a pojmenovat běžné věci kolem sebe, mít dobrou orientaci, znát časové pojmy (dnes, včera, odpoledne), ale nemusí znát hodiny. Musí také znát a vykonávat základní hygienické návyky. Musí mít rozvinutou řeč s dostatečnou slovní zásobou a rozumět slovům, které má znát. Musí mluvit plynule, výrazně, gramaticky správně, hovořit ve větách, odpovídat na otázky a mělo by mít zájem o poznatky, být zvídavé.
Související odkazy – zdroje informací
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pedagogická_psychologie
http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/pedagogicko-psychologicke-poradny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Školn%C3%AD_zralost
Klíčová slova
Pedagogická
Psychologie
Pedagogika
Školní
Zralost
Diagnostika