Vojtova metoda (též nazývána jako metoda reflexní lokomoce) je soubor cvičebních technik používaných k léčbě poruch, objevená MUDr. Václavem Vojtou. Jejím základním principem je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory. Na základě studií léčby dětí s dětskou mozkovou obrnou z 50. let byly identifikovány specifické body, díky nimž je možné stimulovat tělo k určitým vrozeným pohybům, a to hlavně tlakem na příslušná citlivá místa (především na periost kostí a fascie). Kromě samovolné pohybové aktivity dochází současně k fyziologické aktivaci bránice a svalů břišní stěny, pravidelnému hlubokému dýchání, upravení tepové frekvence, pozitivní stimulaci nervových center a celkovému zlepšení mentální aktivity.
Metoda sestry Kenny - jde o speciálně vypracovanou metodiku původně pro léčbu u dětské obrny v období její epidemie ve 30. a 40. letech 20. století. Tato metoda léčení poliomyelitidy je založená na horkých zábalech a rehabilitaci svalové aktivity pasivními pohyby a následné řízené aktivní koordinaci.
Brügger koncept je rozsáhlá a komplexní metoda sloužící k diagnostice a terapii funkčních poruch pohybové soustavy. Základní myšlenkou tohoto konceptu je to, že působením rušivých, někdy i bolestivých signálů v těle dochází v kloubně-svalovém systému ke vzniku reflexních ochranných mechanismů, čímž pak následně dochází ke změně fyziologických pohybů a držení těla.
Metoda Klapp je léčebná metoda, která pro korekci vadného postavení trupu využívá lezení po všech čtyřech končetinách. Lezení odlehčí páteř a pomůže k optimálnímu vývoji svalstva zad. Rudolph Klapp (1873–1949) byl německý ortoped, zajímal se o pacienty s vadným držením těla a skoliózou, která se dříve léčila jen pasivní korekcí. Pozoroval čtyřnohá zvířata a zjistil, že poloha na 4 je pro páteř velmi příznivá z ortopedického hlediska a že u čtyřnožců se nevyskytuje skolióza. Původně byl koncept indikován jen u idiopatických skolióz. Nyní se jeho použití rozšířilo na všechny typy skolióz, vadného držení těla a funkční poruchy pohybového aparátu.
Metoda Mojžíšové je fyzioterapeutická metoda pro diagnostiku a léčbu pohybových obtíží původně vypracovaná pro rehabilitaci pacientů s bolestmi zad. Je založena na odstranění svalového napětí, vyrovnání svalové nerovnováhy, především nerovnováhy hlubokého stabilizačního systému. Součástí jsou techniky mobilizace žeber, páteře, kostrče (přes konečník). Využívá se především u klientů s bolestmi zad, hlavy (migrénami), bolestmi vyzařujícími do dolních končetin, s gynekologickými potížemi (funkční sterilita, neplodnost, bolestivá menstruace), u dysfunkcí svalů pánevního dna.
Mechanoterapie je obecné působení nebo využití mechanických podnětů na lidský organismus. Jde o fyzikální terapii, která aplikuje mechanickou energii působením mechanických sil. Terapie se provádí přímo terapeutem nebo prostřednictvím přístrojů nebo ultrazvukem. Mechanoterapii můžeme tedy klasifikovat na ruční, přístrojovou mechanoterapii a ultrasonoterapii. Jde tedy o obor fyzioterapie, v němž se uplatňuje masáž, polohování, pasivní cvičení a manipulace. Formu mechanoterapie určuje lékař, stejně i trvání a druh vhodné procedury. Léčebné procedury mechanoterapie zahrnují léčebné masáže, bodové aplikace, extenze, trakce, manipulace, pasivní pohyby, polohování kloubů. Trvání většiny mechanoterapeutických procedur je 20 minut a mohou se užívat pouze po indikaci odborným lékařem. V užším slova smyslu využívá statické a dynamické síly, aplikované pomocí různých přístrojů, nářadí a zařízení, k léčebně rehabilitačním účelům.
Termoterapie je léčebná procedura, při které je teplo do organismu přiváděno (termoterapie pozitivní), nebo je z organismu odváděno (termoterapie negativní). Většina terapeutických aplikací tepla spadá do oboru fyzioterapie, některé metody jsou však předmětem zájmu dermatologie nebo onkologie. Je to metoda fyzikální terapie, při které působí na organismus termické podněty. Tato metoda se využívá při udržování a podpoře zdraví, léčbě nemocí a patologických stavů, při obnovení ztracených schopností a funkcí.
Fototerapie je fyzikální terapie, která využívá viditelnou i neviditelnou část světelného spektra (UV, IR) k preventivnímu a léčebnému využití. Nejčastěji používanou je laserová fototerapie, léčba polarizovaným světlem či monochromatickým světlem, ale také přirozeným slunečním zářením či pomocí lamp s celospektrálním světlem (světlo blízké přirozenému slunečnímu záření). V porodnictví se používá fototerapie modrým světlem při léčbě novorozenecké žloutenky. Nejčastější využití této metody je v porodnictví (léčba novorozenecké žloutenky), dermatologii (léčba lupénky, atopického ekzému), medicíně bolestí, estetické medicíně, psychiatrii (léčba deprese), psychologii a léčebné pedagogice, rehabilitaci a balneoterapii (lázeňství).
Hydroterapie (též vodoléčba) je využívaná především v lázeňských městech, kde jsou hostům nabízeny různé druhy koupelí, van, vířivek atd. Do vodoléčby se zahrnuje například perličková koupel, podvodní masáže, uhličité koupele atd. Původní metoda využívala obvykle dvoufázové střídání teplé a studené vody. U hydroterapie je velmi důležité správné dávkování, které je načasováno lékařskými odborníky. Všechny tyto procedury bývají standardně v nabídce lázní. V rámci léčebného pobytu bývá k dispozici také pitná kúra, která dodává tělu potřebné tekutiny.
Magnetoterapie je přirozená a pro organismus šetrná fyzikální metoda. Magnetoterapie je neinvazivní a není návyková. Působením magnetického pole dochází k ovlivňování tkání lidského těla na buněčné úrovni, což může vést k potlačení, případně úplnému odstranění některých zdravotních potíží. Magnetoterapie zmenšuje či úplně odstraňuje bolest, navozuje rozšíření cév, zmenšuje otoky, má protizánětlivý a hojivý efekt. Magnetoterapie se využívá v mnoha lékařských oborech, zejména pak pro léčbu revmatických onemocnění (artróza, artritida, Bechtěrevova nemoc, dna), při bolesti zad, osteoporóze, prostatitidě, pro léčbu poúrazových stavů, otoků, zánětů, zhmožděnin, popálenin, tenisového loktu, poranění periferních nervů, paradentóze, při migrénách, poruchách látkové výměny a mnohých dalších onemocněních.
Elektroterapie (elektroléčba) je fyzikální terapie, která využívá k léčbě různé druhy elektrických proudů a impulzů. Elektroléčba zlepšuje prokrvení podkožních i hlubších tkání, posiluje svaly a současně uvolňuje jejich napětí. Elektroléčba také pozitivně působí při bolestech a zánětech i degenerativních onemocněních. Elektroléčba má analgetické účinky, a proto dobře tlumí bolest. Také se dobře uplatňuje u nejrůznějších pooperačních stavů, kdy napomáhá rychlejší regeneraci.
Metoda McKenzie je fyzioterapeutická metoda založená na aktivním zapojení pacienta do léčebného procesu. Fyzioterapeuti a lékaři ji celosvětově používají pro vyšetření (diagnostiku), léčbu, vzdělávání a povzbuzení pacientů s problémy v oblasti krční, hrudní a bederní páteře a pacientů s poruchami periferních kloubů.
Metoda manželů Bobathových je terapeutický princip využívaný k odstranění poruch mechanismů centrální posturální kontroly. Tento princip je založen na mechanismu centrální posturální kontroly. Cílem terapie je udržet rovnováhu před pohybem, během něj a po jeho dokončení. Podobně jako u Vojtovy metody se zde snažíme vyvolat automatické reakce (vzpřimovací, rovnovážné, obranné), které jsou nevědomou, ale důležitou složkou volních pohybů. Nácvik těchto koordinačních pohybových vzorů vede k jejich zafixování a následnému spontánnímu zapojování, což zlepšuje celkovou koordinaci pohybů a správné zapojování posturálních mechanismů.
Proprioceptivní nervosvalová facilitace (PNF, Kabatova metoda) je fyzioterapeutická metoda, která se využívá hlavně k rehabilitaci pacientů s neurologickými onemocněními, s funkčními poruchami pohybového aparátu a po úrazech. Terapeut učí pacienta cvičení s končetinami v diagonálách, čímž dochází k aktivaci svalových smyček tak, aby došlo k aktivaci správných pohybových vzorů, zvýšení rozsahu pohybu a posílení svalové síly. K tomu se používají techniky pohybového zvratu, výdrž-relaxace, akce-relaxace.
Fyzioterapie je část komprehensivní rehabilitace, která se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového aparátu člověka s důrazem na zlepšení zdraví jedince po úrazu, nemoci nebo vrozené vady. Z tohoto hlediska je nutné klást důraz na mezioborové propojení, především s medicínskými obory. Fyzioterapie využívá standardizovaných postupů na základě nejnovějších vědeckých poznatků a empirie spolu s přírodními zdroji energie (Fyzikální terapie). Fyzioterapeuti volí léčbu ze škály metodik cíleně s ohledy na potřeby jedince postiženého na zdraví. Přístupy ve fyzioterapii vycházejí zejména ze znalosti anatomie, fyziologie a biomechaniky, popřípadě vývojové kineziologie. Fyzioterapie by měla být zakotvena v povědomí každého člověka, jelikož v mnohých případech by mohla být účinnou cestou, jak zamezit vzniku závažných chorob, které mají dopad na kvalitu života člověka i celospolečenský negativní význam.
Sportovní fyzioterapie je dynamicky se vyvíjející nelékařský obor, který je primárně určený pro vrcholové sportovce. Sportovní fyzioterapii můžou samozřejmě využít i sportovci na výkonnostní úrovni. Jedná se o léčebný a diagnostický obor zabývající se pohybovým aparátem a fyzickou výkonností jedince. Sportovní fyzioterapie se zaměřuje na akutní poúrazové stavy a chronické problémy pohybového aparátu způsobené úrazem nebo jednostranným zatěžováním. Vlivem jednostranného zatěžování vznikají svalové dysbalance, které mají celkově negativní dopad na pohybový aparát. Samotná úroveň pohybového aparátu se odvíjí od životosprávy, pohybových aktivit, pohybového vývoje a prodělaných nemocí.
Relaxační fyzioterapie je určena pro všechny věkové kategorie, ženy i muže, seniory i ty mladší, také pro rodiče s dětmi. Relaxační procedury v rámci fyzioterapeutické péče slouží k celkové regeneraci organismu např. po sportovních aktivitách, náročné práci apod. Relaxační fyzioterapie spolu se správnou výživou jsou základ zdraví, správného životního stylu, regenerace organismu po sportu a při zabraňování působení stresu, civilizačních nemocí a předčasnému stárnutí organismu.
